Čuňata! Andrea Sýkorová přelétla očima po rozházených židlích a stolcích přetékajících špinavým nádobím. Večírek na závěr letní sezóny změnil úhlednou klubovnu tenisového oddílu na zařízení čtvrté cenové skupiny těsně před zavírací hodinou. Většina lidí už odešla, zbylo jen pár vytrvalců – zdravé jádro všech klubových oslav.
„Tak my už taky jdeme.“ Předseda oddílu Ota Sedlmajer, podpírán manželkou Šárkou, se nejistě kymácel k východu.
Je namazaný? Ota přece skoro nepije, podivila se Andrea. Hodnotícím zrakem přejela po odcházející dvojici. Kostým inspirovaný prvorepublikovou tenisovou módou Otovi slušel. Na rozdíl od jeho ženy, které šaty se sníženým pasem zkracovaly nohy a zdůrazňovaly nepoměr úzkého hrudníku proti objemným bokům a hýždím.
„Andrejko, zlato, nejpozději v poledne musí být všude uklizeno. Ve dvanáct přijdou rodiče dětí zapsaných do tenisové školičky.“ Šárka Sedlmajerová mluvila nasládlým hlasem a pokoušela se usmívat, jenže koutky úzkých rtů se jí opakovaně kroutily směrem dolů. Ostrůvky tvářenky na lících ostře kontrastovaly s bledou pokožkou, nakrátko ostříhané světlehnědé vlasy zplihle přiléhaly k lebce.